Modul buňka na 3.LF

Co jsou to Buněčné základy medicíny?

Ti, co se více zajímáte o rozdíly mezi fakultami, víte, že to znamená, že jsem absolvovala předmět Buněčné základy medicíny neboli buňku. Předmět Buněčné základy medicíny není vyučován na žádné jiné lékařské fakultě v České republice a je to jedna z věcí, které naši fakultu odlišují od ostatních. Protože má naše fakulta takzvaný modulový systém, tak nemáme tradiční výuku anatomie, histologie a embryologie v prvním ročníku a fyziologii s biochemií ve druhém. Máme moduly, které pokryjí stejný obsah látky, ale v jiném složení a jiným způsobem. Protože jsem za ten rok dostala mnoho různých otázek, co se učíme, když nemáme anatomii, tak mi došlo, že vlastně nikdo moc neví, co to ta buňka je. Abyste se mohli informovaně rozhodnout, na jakou byste chtěli chodit fakultu nebo abych vám trochu nastínila, jak bude vypadat váš první ročník, tak bych vám v tomto článku ráda přiblížila, jak probíhá hlavní předmět prvního ročníku na 3lf UK.

‍

Náplň předmětu

Buňka je předmět především teoretický, takže hlavní náplň předmětu jsou přednášky, které probíhají v posluchárnách pro celý ročník a jsou nepovinné. Poté také máme semináře, které bych připodobnila k formátu hodin na střední škole. Jste pouze s kruhem a vyučující vykládá látku. Některé jsou povinné a některé nepovinné. Poté jsou praktika, která probíhají v laboratořích nebo histologická praktika probíhající s mikroskopy a preparáty. Tyto jsou většinou jen s kruhem a jsou povinné.

Je složena z pěti hlavních předmětů, molekulární biologie, genetika, histologie a embryologie, imunologie a biochemie. Tyto předměty jsou rozděleny do čtyř tematických okruhů, takzvaných kurzů. Každý kurz probíhá přibližně 8 týdnů. V 1. kurzu Struktura buňky a dědičnost je obsažena především molekulární biologie a genetika. V tomto kurzu projdete vlastně co to buňka je, jaké jsou druhy buněk, z čeho se skládají a v druhé polovině kurzu se probírá genetika a dědičnost. 2. kurz Metabolismus a specializace buňky je hlavně biochemie a histologie. V tomto kurzu se prochází hlavní metabolické dráhy v těle a poté různé specializace buněk v lidském těle. 3. kurz Buněčná signalizace a imunita je hlavně molekulární biologie, imunologie a histologie. Probírá se signalizace v organismu a buňky za toto zodpovědné, v druhé části kurzu se probírá imunita člověka, na tuto část předmětu se navazuje ve třetím ročníku imunologií. Poslední kurz, 4. kurz Životní cyklus buňky a vývoj je hlavně embryologie, genetika a molekulární biologie. Probírá se vývoj lidského zárodku a poté genetika, různé poruchy dědičnosti a mutace, především nádory. Ale v každém kurzu je od všeho trochu a témata na sebe logicky navazují. Obsahy kurzů nejsou rozděleny podle předmětu, do kterého spadají, ale podle tématu a jak sedí do celkového tématu daného kurzu. Proto není všechna biochemie v kurzu 2, ale je i v jiných kurzech, protože spíše logicky pasuje tam, a tak je to se všemi předměty v buňce.

Buňka je hlavní předmět prvního ročníku a je nejdůležitější. Potřebujete ji pro postup do druhého ročníku. Splnit buňku znamená několik věcí. Znamená to účast na povinných hodinách a poté různé testy. Z každého kurzu se píše test, ze kterého můžete dostat maximálně 5 bodů. Za semestr se píší dva kurzové testy, takže celkem můžete dostat 10 bodů. Abyste získali zimní nebo letní zápočet, tak musíte dohromady z kurzových testů mít 6 a více bodů. Poté v obou semestrech je preparátové zkoušení z histologie. Pokud splníte všechny požadavky a je vám udělen zápočet, můžete psát zkoušku.

Zkouška

Zkouška se skládá z pěti hlavních předmětů, které jsem již jmenovala. Abyste zkoušku splnili, musíte mít celkově 70% (nebo více) dobře a také minimálně 60% dobře z každého jednotlivého okruhu, tj. 60% z biochemie, 60% z genetiky atd.  
‍

Závěr

Buňka je předmět poměrně specifický, a ne úplně tradiční. Témata probíraná v buňce se musí probrat na všech fakultách, ale takto poskládané nikde nejsou. Jako každý předmět má své plusy a minusy, ale dle mého názoru převažují spíše plusy. Začínat studium hned anatomií je trochu šok a buňka poskytuje trošku méně šokující začátek do studia na vysoké škole. Stejně nás anatomie nemine, máme ji v druhém ročníku, ale aspoň první ročník je trošku klidnější než na jiných fakultách a dává možnost se rozkoukat. Také jsou témata v rámci kurzu strukturovaná tak, že na sebe navazují a často se i některé věci opakují, pouze jsou probírány z trochu jiného úhlu pohledu (např. jednou je to z pohledu molekulární biologie a poté z pohledu histologického), takže se opravdu pracuje na tom, abyste si témata propojili. Poté ve finále, když se učíte ke zkoušce, vidíte v těch tématech návaznost a umíte těžit z jedné znalosti, abyste pochopili zase jinou. Propojení vede k tomu, že se některé věci méně biflujete, protože za nimi chápete tu logiku. Předměty v buňce nejsou učeny jako jednotlivé předměty, co spolu nemají moc společného, ale jako jeden celkový veliký předmět, což mně osobně vyhovuje. Poté ze znalostí, které nabudete v tomto předmětu, budete těžit v nastávajících letech.

Doufám, že jsem vám trochu ujasnila, co to vlastně předmět buňka je, protože z názvu Buněčné základy medicíny to úplně jasné není. Přeji všem, co nastupují na své nové školy a všem co budou tento rok psát přijímačky hodně štěstí a uvidíme se v dalším článku nebo na našich kurzech.