Patologie a patologické pitvy - co to obnáší a na co se připravit?

Tím jsem se moc nestresovala, protože jsem si to nedokázala vůbec představit a myslela jsem si, že si to medici přikrášlují (někdy opravdu ano :D). Co mě ale děsilo, byly pitvy a představa, že si na mě bude někdo trénovat odběry krve. Jsem totiž vrchní omdlívač, a to i v případě, že mi krev bere profesionál. Kdyby se mělo jednat o vystresovanou spolužačku s třesoucí se rukou, asi bych si lehla předem :D. (Dobrá zpráva pro vás možná bude, že už jsem ve třeťáku a ještě mi žádný spolužák krev nebral).

No a teď ta druhá záležitost. Pitvy. K těm se poprvé dostanete už v prvním ročníku. Jedná se o anatomické pitvy, které jsou jako jediné povinné a pokud vás zajímá více informací, rovnou vás odkážu na článek ZDE.

Dneska si ale něco povíme o pitvách patologicko - anatomických. Na každé fakultě to bude probíhat trošku jinak, já konkrétně studuji na 1.LF UK.

Nejprve bych začala takovým úvodem, co vůbec obnáší patologie a co dělá patolog. Patologie se zabývá studiem nemocí a jejich příčinami a vlastně pomáhá ostatním lékařům při stanovování diagnózy, postupu léčby atd. Mnohé z vás tak možná překvapí, že hlavní náplní práce patologa většinou není pitvání zesnulých, ale spíše mikroskopování (diagnostikování) vzorků žijících pacientů a hledání patologií (nálezy, které nejsou fyziologické - normální).

My, jako studenti, se na patologii učíme, jak vypadá a jak se chová lidské tělo, když nefunguje. Během roku se musíme naučit všechna možná onemocnění, která můžeme pak u svých pacientů potkat - například různé záněty, nádory, infekce a syndromy. Praktickou výuku tvoří hlavně mikroskopování. No a pak, když zrovna někdo zemře, můžeme se jít podívat na pitvu, abychom viděli ty patologické změny i makroskopicky. To slovíčko „můžeme“ je naprosto zásadní. Patologické pitvy, minimálně u nás, nejsou povinné a nikdo vás nenutí tam jít.

Možná vás zarazilo to slovní spojení "když zrovna někdo zemře". Je to opravdu tak. Praktika máme 1x týdně a na pitvu se jdeme podívat, jen pokud zrovna nějaká na našem ústavu probíhá. Můžete tak jít na pitvu každý týden, nebo třeba také jen 1x za semestr. Zvláštní na tom je ten fakt, že nikdy dopředu nevíte, zda na pitvu půjdete, takže nemáte moc času na nějakou psychickou přípravu. Doporučuji tedy preventivní přípravu před každým praktikem.

Dostáváme se pomalu k prvnímu rozdílu mezi anatomickou a patologickou (správně označovanou patologicko - anatomickou) pitvou. Zde na patologii se pitvají těla pacientů, kteří zesnuli třeba před jedním nebo dvěma dny. Před anatomickou pitvou jsou těla i několik let naložena ve formaldehydu, takže struktury jsou sice zachovány, ale vypadají jinak.

Další rozdíl je ten, že se nejedná o těla dárců, jejichž těla slouží pro výuku mediků, ale lidí, u kterých se opravdu hledá příčina úmrtí a pitva je nařízena lékařem.

Jaké pacienty zde můžete potkat? Pitva je nařízena samozřejmě v případě, kdy není objasněn důvod smrti, ale může se jednat i o pacienty, kteří zemřeli během operace, dále dárce orgánů, děti, ženy, které zemřely v souvislosti s porodem/potratem/šestinedělím a velkou část tvoří také plody v různém stádiu vývoje. Všichni pacienti ale zemřeli ve zdravotnickém zařízení.

Pitvy lidí, kteří zemřeli mimo zdravotnické zařízení, se provádí na ústavu soudního lékařství. Pitva je buď soudní, když je podezření na cizí zavinění (tu nařizuje např. policie České republiky), a nebo tzv. Zdravotní (ve všech ostatních případech).

Na rozdíl od anatomické pitvy, kde byla těla přeci jen starších lidí, tady se můžete setkat s lidmi ve vašem věku, nebo ve věku vašich rodičů a psychická náročnost je tak větší.

Jak taková pitva vůbec probíhá? Lékař musí prohlédnout všechny orgány jak zvenčí, tak zevnitř. Je proto potřeba vyndat orgány z těla, případně je i naříznout. Když narazí na něco zajímavého, odebere si kousek tkáně, aby se na to podíval i pod mikroskopem. Pak probíhá taková vizita, kdy se dostaví další lékaři, pitvající lékař prezentuje, jaké patologie našel a jaká je příčina úmrtí. Poté se vše zase vrátí do těla, zašije se to a dle přání pozůstalých se postupuje dál.

Na patologické pitvě vy, jako studenti, nic nepitváte a pouze přihlížíte. Když se k pitvě dostanete, snažte se brát to jako privilegium a odnést si co nejvíce informací. Ptejte se na všechno, co vás zajímá, snažte se hledat úkazy, které znáte z obrázků. Na nic hlavně nesahejte bez dovolení, abyste neponičili nějaké struktury.

Už jsem tu zmiňovala, že je vhodné se na (hlavně první) návštěvu pitevny psychicky připravit. Popovídejte si o tom třeba s kamarády a zjistíte, že nejste jediní nervózní. Určitě se připravte i fyzicky. Dobrý, delší spánek je základ úspěchu a určitě nezapomeňte na snídani, která by měla obsahovat i nějaké rychlé cukry. Pokud vám je špatně, můžete zkusit třeba dětskou přesnídávku. Pitvy probíhají ráno, a pokud tam přijdete nevyspalí a hladoví, je větší šance, že třeba zkolabujete.

Kdyby se vám na pitevně začalo dělat špatně, hlavně to hned řešte a nesnažte se to nějak rozdýchat. Pitevna opravdu není místo, kde se chcete válet a nechávat se oživovat :D. Nejprve to určitě řeknete kamarádovi nebo vyučujícímu, běžte do jiné místnosti a třeba se i posaďte, nebo si lehněte. Není za co se stydět, je to naprosto normální. Může vám vadit krev, ten specifický zápach a i na psychiku to může být náročné.

Na závěr bych vám chtěla říct, jak jsem to zvládala já. Na medicíně vás na všechno připravují od začátku a postupně se zocelujete. Nejprve dostanete do ruky kosti, pak vidíte těla upravená pro účely anatomické pitvy, pak se koukáte na spoustu obrázků patologií a zesnulých a až pak to teprve vidíte v reálu. I tak je to ale šok. Nevím, jestli se na to dá úplně zvyknout. Každá pitva, každé tělo, každý příběh je jiný a může vás to vždy zasáhnout. Každopádně když to pro vás bude nezvladatelné, nemusíte se zúčastnit a všichni to pochopí. Naše první návštěva pitevny proběhla až po pitvě, takže jsme neviděli průběh a naprosto mi to vyhovovalo. Byl to takový mezistupeň.

Moc doufám, že jsem vám předala nějaké nové informace a že se toho teď nebudete tolik bát. A hlavně, že si medicínu kvůli nějaké pitvě nerozmyslíte. Kdyby vás ještě něco zajímalo, můžete nám napsat na náš Instagram, kde vám moc ráda odpovím.

Mějte se krásně a budu se na vás těšit na lekci, anebo u dalšího článku.